Vysílání 9.listopadu 2016

Jan Bím – někdejší generální ředitel cestovní kanceláře, nyní „poutník“, průvodce těch, kteří hledají  "kudy a jak dál" ve svých životech. RNDr. Marian Kechlibar, Ph.D – v pravidelným zpravodajství pod názvem „Na západní frontě klidnejen o dnešním výsledku prezidentských voleb v USA.  
PhDr. Milan Hanuš, CSc. – s bývalým šéfredaktorem časopisu Revue Prostor o jeho pohledu na současné dění, vztahy a smysl života z pohledu astrologických zákonitostí. 

 

 

Záznam z vysílání České Konference – 9.11.2016

Přestože má člověk v životě všechno, co je obvykle považováno za to nejlepší, čeho mohl dosáhnout, občas na něj dolehne vnitřní neklid a vyvstává v něm otázka – a to má být všechno? Co ještě hledá? Co mu ještě schází k prožití plnosti života? S prvním hostem, panem Janem Bímem, někdejším ředitelem cestovní kanceláře, se právě takoví „hledající“ lidé mohou vydat na pouť, a to doslova – neboť pan Bím je ve svém současném povolání „poutníkem“;  jakýmsi spolupoutníkem, který se svým klientem  jde a účastní se toho, jak se v hledajícím člověku probouzí a rozvíjí poznání. Co přesně obnáší jeho práce? Co pana Bíma přivedlo na myšlenku životní změny, opustit svou manažerskou kariéru, vydat se do neznáma a provázet lidi vnější i vnitřní krajinou? Ke svému průvodcovství se propracoval postupně. Na své současné povolání se relativně dlouze připravoval., aniž ještě tušil, jak a kam až se jeho způsob práce vyvine. Má velice rád přírodu, pozoroval přírodu i lidi, podnikal zprvu různé výpravy jako horský vůdce, účastnil se poutí, absolvoval např. svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostela, až postupně dospěl k poznání svého daru – průvodcovství. Vyprávění pana Bíma je plné zajímavých postřehů, zkušeností, poznávání synchronicity projevů ve vnější krajině s příběhem odehrávajícím se uvnitř člověka. Je to velmi odlišné od terapií, které se odehrávají mezi čtyřmi zdmi a jsou časově ohraničené. Putování krajinou dává větší prostor, volnost a proměnlivost. Pan Bím však zdůraznil, že lidem nepomáhá. Slovo „pomáhat“ prý nemá rád. On lidi podporuje, je svědkem jejich cesty - tedy jde s nimi a provází je zároveň na cestě po jejich vnitřní krajině. Dokáže přizpůsobit formu tomu, jakého člověka provází a jaký příběh se v něm odehrává. Nenařizuje, ale klade svým klientům otázky a hovoří s nimi takovým způsobem, že mohou sami nalézat odpovědi. Celé putování se odehrává tak, jak si vědomě či nevědomě řídí sám klient, poutník je zde jako doprovod, který přenechává rozhodování, co se bude odehrávat, především na klientovi, pokud on to tak chce. Také se dozvíte, jak pan Bím sám udržuje v čistém stavu svou duši i tělo a  jak to dělá, aby na něm příběhy lidí neulpívaly, což by ho mohlo oslabit v dalším působení. Svěřil se i s tím, jak prožívá současnou dobu. Co se vlastně proměňuje, svět nebo my? Jak nahlíží spiritualitu, její historický vývoj a v jakém stavu je duchovní stav lidstva dnes?

Pořad „Na západní frontě klid“ s pravidelným hostem RNDr. Marianem Kechlibarem, který moderoval pan Aleš Svoboda,  přinesl nejčerstvější informace, dojmy. Pan Kechlibar objasnil způsob amerických voleb, je to jeden z mála opravdu starých systémů, který zůstal nezměněn do dnešních dnů. Rozebral možné důsledky výsledku voleb pro „zbytek“ světa, zmínil zmatky a rozčarování nejen v USA, ale i některých politických představitelů západní Evropy, z tohoto nejspíše neočekávaného vítězství Donalda Trumpa.

Závěrečná část vysílání patřila opět záležitostem pro nasycení duší. PhDr. Milan Hanuš, CSc. byl již vícekrát hostem některých ročníků České Konference. V tomto internetovém vysílání ČK se rozhovor ubíral na téma astrologie, či spíše astropsychologie. Kdo z posluchačů si na toto téma příliš nepotrpí a představuje si pod pojmem astrologie plytké horoskopy dostupné v zábavním tisku,   bude příjemně překvapen přístupem, znalostmi a hloubkou náhledu pana Hanuše na tuto oblast jako na systém, mající své zákonitosti a souvislosti. Pan Hanuš zavzpomínal i na své působení v časopise Revue Prostor, kde započal se svými astrologickými začátky. Především však představil to, co přesně ve své práci astropsychologa dělá dnes. Možná bude pro mnohé novým poznáním, že ani v astrologii není nic statické – nic není pevně dáno, mění se to každým okamžikem. Nic se nedá vysvětlovat dogmaticky. S každou informací je nutné pracovat. Kosmická hra a inteligence, jak to pan Hanuš nazval, si nachází svůj vlastní způsob, jak s námi komunikovat; jsme v podstatě její součástí. Projev této vzájemné komunikace se nazývá synchronicita. Je to určitá souběžnost dějů, které se odehrávají uvnitř i vně, na principu určitého zrcadlení. Tento princip koresponduje i s poznatky v jiných oborech, např. v psychosomatice. Dozvíme se též, jak pan Hanuš nahlíží další vývoj lidstva, nebo co si myslí o globální odpovědnosti za život na zemi. Lidé byli a vždy asi budou buď rozdělovatelé nebo stavitelé mostů. Nevědomost přináší disharmonii. Z kulturnosti a vzdělanosti se stala pouze společenská slupka, která se odloupne při prvním nelibém prožitku. Ale kulturnost a vzdělanost by měly být naší přirozeností. Neměli bychom ztrácet spojení se svým zdrojem. Měli bychom zažívat touhu růst. 

Sdílet článek

Submit to FacebookSubmit to Google PlusSubmit to TwitterSubmit to LinkedIn