* * *

Příspěvek ze dne 26. 02. 2010

Kudy a jak dál?

Máme řešení, ověřené praxí, které funguje.

Není to řešení úplně jednoduché, protože – jak říkají sportovci – předpokládá u člověka určité „morálně volní“ vlastnosti, ale ne zase tak složité, aby si je nemohl vyzkoušet každý obyčejný člověk.

Co je k komu potřeba?

Především chuť objevovat nové věci. (Nebo znovuobjevovat dávno zapomenuté věci) Najít odvahu vyzkoušet něco nového.

Co je naším cílem?

Naším cílem je nabídnout vám nový úhel pohledu či nadhledu na současné dění – na naší podstatu, na smysl existence, dát věci do souvislostí a přispět k pochopení současného stavu vývoje. Nabídnout něco co máme vyzkoušeno na sobě, že funguje.

Co není naším cílem.

Naším cílem není Vás přesvědčit, že toto je jediná správná cesta. Nabízíme pouze něco, co jsme vyzkoušeli a je na svobodném rozhodnutí každého jestli po této cestě půjde, nebo z ní využije jen to, co se mu bude líbit.

Co současný svět potřebuje?

Změnu přístupu lidí k sobě samým, k sobě navzájem, k planetě Zemi. Potřebuje nastolení rovnováhy na všech úrovních.

- na úrovni materiální a duchovní

- na úrovni ekonomické - rovnováha mezi příjmy a výdaji

- mezi výrobou a spotřebou

- na úrovni sociální

- atd.

Je potřeba začlenit člověka s jeho činnostmi do koloběhu přírody na principu bezodpadních technologií.

A modelem pro harmonické fungování společnosti může být zdravá, radostná lidská bytost.

A jak toho dosáhnout?

Nejde to žádným způsobem nařídit zvenčí, mocensky, donucováním, strachem, terorem, ekonomickou válkou či válkou skutečnou. To si již lidstvo ve své historii ověřilo.

Co kdybychom na to šli z druhé strany? Dobrovolnou přeměnou každého jednotlivce zevnitř?

Nastolí-li se rovnováha a porozumění v každém jedinci – v každé buňce těla – nebo aspoň v rozhodujícím nadkritickém množství, pak nastane rovnováha v rodině a pak teprve ve společnosti. Jsou-li zmatení jednotlivci, nejsou plně funkční ani rodiny a i společnost se pohybuje „od zdi ke zdi“.

Takže, nejprve musíme začít každý sám u sebe. Nečekat a vymlouvat se až začne soused, brácha, manželka. Nemohu změnit někoho druhého k obrazu svému, ale mohu změnit sám sebe! Svůj žebříček hodnot, své priority, svůj přístup k přírodě, ke spotřebě, k druhým, k sobě samému.

A teď jak to funguje.

Základní energií tvoření je přání. Než něco dokážeme vytvořit, musíme si to přát. A je-li to přání pozitivní, například změna našich špatných vlastností, nebo rozvoj těch dobrých, nebo pochopení univerzálně platných pravidel hry zvané život, pak na toto přání reaguje energie uložená v křížové kosti každého člověka. Je v klidovém stavu a přání ji aktivuje. Proč v klidovém stavu a jak se tam dostala, necháme na potom.

Nejprve se podíváme, jestli přístroj funguje. Chceme-li se dívat např. na TV, musíme mít přijímač, musíme jej zapojit do sítě a naladit jej na vysílané frekvence.

Když zjistíme, že to funguje a že se nám obrázky líbí, tak potom se někteří z nás začínají ptát, jak to funguje. Některým však stačí jen to, že se jim to líbí, že jim to přináší užitek a nepotřebují znát podrobnosti

Bylo zjištěno, že vnitřní energie nejlépe působí a pomáhá nám nastolit rovnováhu, když je člověk ve stavu meditace.

Tady si nejprve musíme vysvětlit co to je meditace, jak ji chápeme v tomto případě, protože slovo meditace se dnes skloňuje ve všech pádech a každý si pod tímto pojmem představuje něco jiného.

Meditace je stav vědomí, stav bdělosti, ale bez myšlenek. Stav rovnováhy a harmonie přítomného okamžiku. Je to stav, kdy si uvědomujeme sami sebe, své okolí, ale nepřemítáme o tom – odpočíváme od myšlení.

V kterýkoli okamžik se rozhodneme, můžeme ze stavu meditace vystoupit. Je plně pod naší kontrolou.

Může následovat praktická ukázka, jak stav meditace nastolit. Doporučení pro každodenní život. Tato meditační technika je založena na kundaliní józe, využívá prvky sahadža jógy a je uzpůsobena pro evropské podmínky. Nazýváme ji Meditací pro každého nebo také praktická jóga.

Hlavním cílem této metody je vědomé využití evolučního děje postupné přeměny lidského vědomí na úroveň integrace a porozumění celku. To nastává díky nové dovednosti lidského vědomí uvědomit si zdroje své existence a díky harmonizujícímu procesu, který toto uvědomění doprovází.

Zaslal: Ing. Luděk Smolka

* * *

Příspěvek ze dne 26. 02. 2010

Od biologické evoluce k revolucionizaci lidských mozků

V roce 2009 si Anglie a učený svět připomněl dvousté výročí narození Darwina a syntetickou evoluční teorii o nejobecnějších zákonitostech vývojového zdokonalování živé přírody, jejíž součástí je i člověk a lidská společnost. Hlavní zájem o Darwinovo poznání evoluce byl nalezen u paleontologů, geologů, archeologů, biologů a přírodovědců vůbec. V tomto článku autor charakterizuje obsah své publikace Evoluční zdokonalování společnosti, věnované aplikaci Darwinovy evoluční teorie na kvantitativně-kvalitativní zdokonalování lidstva, zejména pak na podmínky fungování akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování společenství lidí v podmínkách fungování třídních společností. Autor byl v produktivním věku ekonomem, a proto se pokouší aplikovat teorii evoluce na ekonomicko-výrobní (kvantitativní) a mozkové poznávací (kvalitativní) zdokonalování lidstva, neboť má za to, že evoluční teorie nebyla v ekonomickém poznání a jeho využívání dosud využita.

Koncentrovaným efektem fungování biologické evoluce v oblasti zdokonalování člověka a společenství lidí patří lidským rukám a mozku. Lidské ruce a lidský mozek se vyvíjely milióny let. Prostřednictvím cca 19 hominidních větví se mozek svou velikostí a strukturou zdokonaloval, až se stal tím, jak ho známe. Tlakem podmínek zdokonalování člověka se mozky předchozích hominidů postupně zvětšovaly a strukturálně zdokonalovaly na cca 1350 cm3 u současných homo sapiens sapiens, zatímco mozek neandrtálců jakožto homo sapiens byl dokonce větší, cca 1500 cm3, ale neosvědčil se. Velkou úlohu v procesu jeho zdokonalování pravděpodobně hrála rostoucí rychlost propojování mezi mozkovými buňkami – neurony. Touto oblastí poznání se zabývá zejména evoluční biologie, jejíž hlavní výsledky poznání využívá autor v následující etapě.

Před cca 10 tisíci lety, v neolitu, docházelo k ústupu doby ledové a k nástupu současné doby meziledové. Člověk do této doby pouze přežíval přirozeným (konkurenčním) výběrem mezi živočišnými druhy sběrem přírodních plodů, později lovem zvěře a ryb a přizpůsobováním se přírodním a klimatickým podmínkám s cílem přežití a reprodukce.

Ve sledované době byla na Předním východě vynalezena zemědělská výroba, která umožňovala vyrábět přebytky, zásoby a rezervy. Před cca 5-4 tisíci lety před n.l. člověk začal rozvíjet řemeslnou výrobu a obchod, které se staly základem pro samovývojové fungování akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování a ve společenství lidí její jevové formy - přechodné soustavy třídních společností.

Třídní společnosti fungovaly jako komplex akceleračních podmínek kvantitativně-kvalitativního zdokonalování vládnoucí společnosti, které se do této funkce vybraly přirozeným samovýběrem. Od biologické evoluce převzala první třídní forma společenství lidí (otrokářská) pracovní schopnosti lidských rukou a základní vlastnosti a schopnosti lidského mozku. Samovývojové a samoregulační přírodně-historické procesy se staly současně samozdokonalovacími. Mezi rukama a lidským mozkem však docházelo ke vzájemné pozitivní interaktivní zpětné vazbě zdokonalování. Kvalitativní zdokonalování, které je schopno se zdokonalovat po nekonečné vzestupné spirále, bylo strategickým cílem akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování lidstva a fungování třídních společností. Podmínkou dosažení tohoto cíle však bylo zdokonalování kvantitativní, které, i když mělo omezené hranice svého zdokonalování, fungovalo dominantně po celou dobu existence třídních společností, neboť bylo podmínkou kvalitativního zdokonalování. (Aby se lidé mohli orientovat na dominantní využívání svých mozků, museli nejprve uspokojit potřeby svého žaludku.) Dominantně kvantitativně funguje poslední třídní společnost – kapitalismus – dosud.

Nepřímým tlakem akceleračních podmínek na rozvoj lidského poznávání se člověk postupně osvobozoval od své výhradní závislosti na přírodě a zemědělství a osvojoval si fungování přírodních a společenských zákonů, aby je uměl pochopit, vysvětlit a odpovědět si na otázku „proč“ a „jak“ příroda, pracovní nástroje a bojové prostředky pomáhají ve zpětné vazbě zvyšovat produktivní schopnost práce, aby mohl své poznání využívat ve prospěch dokonalejšího přežití, reprodukce a ve prospěch vlastního akceleračně-evolučního kvalitativního zdokonalování.

Za hlavní akcelerační podmínky a faktory fungování akcelerace evoluce kvantitativně-kvalitativního zdokonalování společnosti v podmínkách fungování třídních společností lze považovat:

- Dlouhotrvající příznivé přírodní a klimatické podmínky současné doby meziledové.

- Vynález zemědělské výroby v době neolitu (před cca 10 tisíci lety).

- Samoustavení vládnoucí společnosti přirozeným samovýběrem do funkce vládnoucí společnosti a kvantitativně-kvalitativnímu zdokonalování. Společnost se nemohla zdokonalovat současně celá, ale přirozeným samovýběrem, neboť výkonnost zemědělské výroby ještě neumožňovala, aby se i podřízená společnost osvobodila od kvantitativně-výrobního zdokonalování natolik, aby bylo možné, byť i zčásti, se věnovat systematickému poznávání přírody a jejích zákonů fungování s cílem jejich využití účinnosti lidské práce.

Podřízená fyzicky pracující společnost nemusela být k podřízenému fungování vládnoucí společnosti vybírána přírodně-společenským samovýběrem, neboť postrádala smysl pro samovýběr. Kromě toho bylo třeba, aby podřízená část společnosti tvořila většinu. Nadále přežívala podle dominantního fungování biologické evoluce individuálním přirozeným výběrem. Vzhledem k tomu že byla podmínkou fungování vládnoucí společnosti, zdokonalovala se nepřímo a se zpožděním i tato společnost.

- Založení soukromého vlastnictví podmínek přežití, zejména pak půdy, aby efekty fyzické a duševní práce podřízené společnosti mohly být privatizačně využívány ve prospěch kvantitativně-kvalitativního zdokonalování vládnoucí společnosti.

- Fungování akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování formou fungování třídních společností, které se rozvíjely na základě tlaku samovývojových, samoregulačních a samozdokonalovacích procesů akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování na rozvoj ekonomicko-výrobních, vojensko-mocenských a tržních podmínek k vytváření produktů a podmínek především ve prospěch kvantitativního zabezpečení a kvalitativního fungování vládnoucí společnosti.

- Fungování vládnoucí společnosti (jakožto soukromo-vlastnické společnosti podmínek přežití) formou konkurence mezi výrobci a mezi státy povýšením konkurence na války s cílem vítězství a jeho využití. Konkurence mezi výrobci a vedení válek byly hlavními formami vytváření tlaku na dosažení vyšší účinnosti pracovních a bojových prostředků na základě kvalitativního zdokonalování vládnoucí společnosti v obou oblastech jejího fungování jakožto hlavních podmínkách jednak svého, jednak přežití podřízené společnosti.

- Osvobození vládnoucí společnosti od fyzické práce, aby se mohla zcela věnovat vládnoucí, řídící, koordinační, vojevůdcovské, duševní, lékařské a podobné činnosti.

- Osvobození fyzicky pracující společnosti od možného soukromého vlastnictví podmínek přežití (kapitálu), aby ve výrobním procesu mohla fungovat jednak ve funkci fyzické pracovní síly (variabilního kapitálu) s cílem vítězství v konkurenčním boji mezi výrobci, jednak ve funkci bojové síly (kanónenfutru) cílem vítězství ve válkách vládnoucích společností mezi státy.

- Založení podmínek fungování parazitně-hostitelského vztahu mezi vládnoucí a podřízenou společností jako podmínky fungování a zdokonalování vládnoucí společnosti.

- Rozvoj vynálezectví (osvobozením od fyzické práce), zejména pak v etapě průmyslové (technické) a vědecko-technické revoluce v oblasti výroby výrobních a pracovních, avšak i bojových prostředků a munice s cílem zvýšení účinnosti konkurenční schopnosti podřízené společnosti ve funkci pracovní a bojové síly ve válkách mezi státy.

- Využívání parazitní metody vztahu k řízení a ovládání podřízené společnosti formou „na úkor“ a „bez ohledu na“ negativní účinky fungování vládnoucí společnosti na fyzicky pracující a vojensky fungující část společnosti, čímž se negativní účinky fungování vládnoucí společnosti formou konkurence a válek historicky přenášely na podřízenou společnost, nepřímo pak i na přírodu a její životní prostředí zejména od zahájení kapitalistické industrializace ve II. polovině 18. století.

- Naplnění a splnění podmínek dosažení strategického cíle akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování a přechodné soustavy třídních společností kvalitativním překonáním fungování akcelerace evoluce převládajícího kvantitativního zdokonalování a fungování třídních společností dominantním fungováním vědecko-kvalifikační revoluce a jí odpovídajícím fungováním vysoce kvalifikované společnosti.

- Překonání základního protikladného rozporu ve fungování třídních společností mezi dominantním fungováním podmínek a faktorů kvantitativního zdokonalování na základě dominantního využívání fyzické práce rukou na straně jedné a podmaněným fungováním faktorů a podmínek kvalitativního zdokonalování na základě využívání pozitivních vlastností a nekonečných schopností lidských mozků s cílem kvalitativního na straně druhé, které budou tvořit organickou jednotu tvůrčích vlastností a schopností fyzické a duševní činnosti společnosti. Bude to přechod od překonaného fungování akcelerace evoluce a třídních společností k dominantnímu fungování akcelerace akcelerace lidských mozků a jí odpovídající vysoce kvalifikované sjednocené společnosti. Rovněž tak budou překonány deformace, devastace a disproporce ve fungování třídních společností, zejména pak historického přesluhování poslední třídní společnosti – kapitalismu.

- Rozvojem a využíváním konkrétní pracovní činnosti lidských rukou a abstraktních duševních vlastností a schopností svých mozků bude člověk schopen naplnit a splnit superstrategický cíl vysoce kvalifikované společnosti - dlouhodobě přežívat a reprodukovat se v kosmickém prostoru a stát se součástí kosmické civilizace.

Trvalý předstih kvalitativního zdokonalování před kvantitativním, jakožto projev dominantního fungování celé vědecko-kvalifikační revoluce v celé lidské společnosti, se stane prvotní a základní podmínkou přežití a reprodukce. Zatímco kvantitativní zdokonalování má své omezené podmínky rozvoje, kvalitativní zdokonalování disponuje schopnostmi nekonečného zdokonalování a dlouhodobého přežití.

Akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování v podmínkách fungování třídních společností jinak neumí zdokonalovat lidskou společnost než nepřímo, prostřednictvím faktorů a podmínek, vytvářejících prostřednictví přímých a nepřímých nástrojů, metod řízení a fungování tlakem samovývojových a samoregulallčních podmínek na kvantitativně-kvalitativní zdokonalování společnosti.

Vykořisťování podřízené společnosti, jako důležitá podmínka akceleračně-evolučního a kvantitativně-kvalitativního zdokonalování vládnoucí společnosti, nebylo cílem akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování, ale především podmínkou akcelerace společenského poznávání. Fungování akcelerace evoluce bylo však nejen využíváno, ale i zneužíváno subjektivními zájmy a cíli vládnoucích společností ke kvantitativnímu obohacování. Společnost fungovala především podle vzájemně podmíněných funkčních přírodně-historických vztahů, nikoli podle morálních lidských vztahů vzájemné spolupráce a rovnoprávného soužití.

Na základě globalizačního fungování kapitálu byly v posledních necelých cca 100 letech zažehnuty dvě horké a jedna studená světová válka a dvě světové hospodářské krize. Objektivně připravují výrobní a vojenské supervelmoci poslední - mezihvězdnou světovou válku se subjektivním cílem vlastního dlouhodobého přežití a objektivně možným nepřežitím celého lidstva a živé přírody vůbec. Jestliže cílem akcelerace evoluce je přežití, reprodukce a kvalitativní zdokonalování, potom možné nepřežití může být pouze efektem deformovaného fungování současného historicky přesluhujícího kapitalismu od I. (vítězstvím VŘSR a založením SSSR jakožto pokusem o založení sociálně spravedlivější socialistické společnosti) a zejména od II. světové války (použitím zbraní plošného ničení vytvořených hodnot, hromadného zabíjení lidí a několikanásobného zničení planety Země).

Vynálezem a použitím atomových zbraní (6. srpna 1945) nad japonskou Hirošimou a Nagasakem již po skončení II. světové války v Evropě s cílem porážky nepřítele a vytvoření nového a přerozdělení již rozděleného trhu, kapitalismus nejen vynalezl způsob, aby se omezený trh planety země rozvíjel donekonečna a na tomto pilíři s několika dalšími historicky přežíval. Konkurence v oblasti výroby a fungování válkami již přestaly být podle akcelerace evoluce podmínkou kvalitativního zdokonalování lidstva a staly se faktorem jeho možného nepřežití, což je v příkrém rozporu s fungováním akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování a akcelerace akcelerace vlastního společenského zdokonalování, avšak v souladu s dominantním fungováním kapitál-ziskového organismu jakožto superfaktoru kvantitativního rozvoje kapitalistické ekonomiky, fungováním ekonomických krizí a válek.

Naplněním dominantního fungování vědecko-kvalifikační revoluce a jí odpovídající vysoce kvalifikované společnosti, tj. revoluce ve „všech“ mozcích a oblastech společenské činnosti bude dosaženo historicky a obsahově nejvyšší úrovně svobody a demokracie, kdy celá kvalifikovaná společnost bude vládnout sobě bez nutnosti fungování politických stran, které obhajují své subjektivní zájmy a cíle částí společnosti. Dominantní fungování vědy a kvalifikace bude vybaveno mechanismem vlastního sebezdokonalování a odpovědnosti kvalifikovaný jednotlivců a celé společnosti, který bude rozvíjen a využíván pozitivními vlastnostmi kvalifikovaných mozků.

Podle vědecko-kvalifikační revoluce bude dále nutná nikoli maximalizace, ale optimalizace temp, veličiny úrovně a struktury výroby, nikoli války, ale spolupráce mezi výrobci, využití maximální kvalifikace, mezinárodní koordinace ve výrobě, výzkumu a vývoji s cílem kvalitativního zdokonalování nejenom výroby, ale i řízení a správy společnosti a státu, integrace a globalizace vědy a kvalifikace. Zdokonalování společnosti na základě dominantního fungování vysoce kvalifikované společnosti bude relativně nekonečné. Jestliže dříve šlo o zdokonalování lidských rukou jako podmínky kvantitativního zdokonalování, dnes jde o kvalitativně-kvantitativní zdokonalování na základě rozvoje a předstihu využívání lidského mozku, jakožto velínu umění a šikovnosti lidských rukou a pozitivního myšlení lidských mozků.

Společnost bude muset naplnit a splnit ještě superstrategický cíl – opustit planetu Zemi nejpřipravenějšími zástupci společnosti, aby společnost mohla přežívat a zdokonalovat se jako součást kosmické civilizace. Nacházíme se na konci doby meziledové a překvapivě rychlý možný příchod příští, mimořádné dlouhé doby ledové, by tento úkol (v podmínkách historického přesluhování kapitalismu) nemohl být naplněn a splněn. Oteplování planety odsunuje poslední dobu ledovou o několik set let. Člověk a lidstvo si nemůže dovolit v kvalitativním zdokonalování stagnovat. Vedlo by to k jeho nepřežití.

Podmínky pro osvobození podmaněné vědy a kvalifikace a podřízené společnosti z dominantního fungování kapitál-ziskového organismu musí překonat celá, zejména pak podřízená společnost, neboť celá společnost je nemocná cizopasným virem penězo- a kapitálománie a větší či menší mírou otrokářství či ovládání. Bude mít proto zájem o osvobození nejen svých rukou, ale i svých mozků, přežití a trvalý předstih kvalitativního zdokonalování před zdokonalováním kvantitativním. Tím se po mnoha tisíci generacích vrátí celému lidstvu pozitivní efekt zpětné vazby fungování třídních společností formou akcelerace akcelerace kvalitativního zdokonalování, tj. vědecko-kvalifikační revoluce ve „všech“ mozcích a oblastech společenské činnosti v rámci dominantního fungování vysoce kvalifikované společnosti.

Život je nejdokonalejší forma pohybu. Usilujme proto o dominantní fungování vědecko-kvalifikační revoluce zejména v oblasti společensko-politického systému a fungování společensko-politických stran v tomto systému, o překonání akcelerace evoluce kvalitativního zdokonalování a třídních společností, o maximální rozvoj kvalifikace ve „všech“ mozcích a oblastech společnosti, o kvalifikované řešení mezinárodních sporů, o substituci konkurence výrobců a vedení válek mezi státy spoluprací mezi výrobci a státy.

Zaslal: Zdeněk Souček

(Výše naznačené myšlenky a souvislosti jsou předmětem publikace autora tohoto článku s názvem Evoluční zdokonalování společnosti, vydané nakladatelstvím Tribun EU, a.s. Brno, knihovnicka(et)tribun.cz, má 193 stran a v e-shopu knihovničky stojí 123 Kč.)

* * *

Příspěvek ze dne 17. 01. 2010

Vážení pořadatelé
„České konference“.

S velkou radostí jsem shlédla video z prvního ročníku Vašeho krásného počinu. Osobně mě velmi oslovuje zaměření Konference mimo jiné do stěžejních oborů lidské činnosti, jako je -

Příroda („ekologie“) + Vzdělávání + Duchovní osvěta + Postavení „obcí“

Zejména problematika jejich vzájemného propojení s vazbou na současný, ne příliš dobrý stav českého zemědělství je to, co sahá až k základům dnešního celospolečenského bytí.

Za snahou kolektivizovat obdělávání země po roce 1948 nebylo jen „hospodářské povýšení“ způsobu zabezpečování výživy národa, ale cílené vygumování historické paměti ve spojení půdy se srdcem každého samostatného zemědělce. Sama doba násilného vytrhávání hluboko zapuštěných sedláckých kořenů z jejich půdy, byla ničivým zemětřesením lidských osudů, lámáním srdcí, citů i mysli. To vše je obecně známé.

Otázkou zůstává, proč to bylo pro lidi tak kruté, když za tím vším mohli mít představu zbavení se celoživotní dřiny ?

Na to může věrohodně odpovědět jen hospodář na vlastní půdě:

• Ten, který sám každoročně seje a sklízí.
• Ten, jehož ranní pohled se třistapětašedesátkrát v roce upírá k obloze s otázkou „jaký to přichází den?“ …
• Ten, pro něhož je venkovský dvůr na celý život místem svrchovaných pocitů svobody, zdroj energie i rozvoje.
• Historicky se tak bez nutnosti „přihlášek a konkurzů“ vždy stává osobním žákem Školy přírody, která ho sama důsledně učí moudrosti svých zákonů, předvídavosti, pokoře a lásce, jakož i schopnosti předávat to všechno dalším generacím a svému okolí.

Vědomá i nevědomá paměť jednotlivce je součástí paměti celého národa a celé planety.

Je nejvyšší čas tuto pravdu povýšit do řady všech ušlechtilých vlastností a cílů, které mají „opravdoví občané“ a „ opravdoví rytíři naděje“ jejichž šik se už konečně v Čechách formuje. Možná, že se najde někde v prachu zahozený prapor který ukáže nový směr i venkovu.

Jako obyčejný celoživotní (a za posledních 20 let opět soukromý) zemědělec s odborné vzdělání jsem získaným již před 40 lety mohu k tomuto ekologickému tématu „Postavení obcí ve společnosti“ přispět pojednáním i fotodokumentací bioenergetického projektu Energeticky soběstačné obce Kněžice ( u projektu jsem byla od samého zrození a pracuji nyní na jeho prezentacích pro školy ). Toto dnes již hodně mediálně zveřejněné dílo mohu tak zhodnotit v jeho dalších celospolečenských souvislostech, zejména pokud se týká zemědělství, ekologie, vzdělávání, výzkumu, duchovní oblasti i z hlediska významu pro budoucnocnost …

Zaslala: Blanka Jágrová

* * *

Další příspěvky do Všeobeckého Fóra Č.K. naleznete zde .