PhDr. Zdeněk Mahler se narodil 7. 12. 1928 v Batelově u Telče. Absolvent FF UK v Praze (čeština, angličtina), od roku 1951 působil v Československém rozhlase jako šéfredaktor vzdělávací sekce. V polovině 50. let též krátce přednášel na katedře společenských věd AMU.

V letech 1955-1960 byl tiskovým tajemníkem tehdejšího ministra školství a kultury. V souvislosti s přípravami československé expozice na Mezinárodní výstavě EXPO v Bruselu (1958) začal spolupracovat s divadlem Laterna Magika, nejprve jako dramaturg, později jako umělecký vedoucí. Od roku 1961 je ve svobodném povolání. Dílo Zdeňka Mahlera zasahuje do mnoha oblastí kultury. Vedle próz pro děti i pro dospělé leží těžiště jeho tvorby v práci pro divadlo (spolupráce s režiséry O. Krejčou, J. Kačerem a J. Schmidtem), film a televizi. Je autorem či spoluautorem scénářů např. ke známým filmům Svatba jako řemen (1967), Nebeští jezdci (1968), Flirt se slečnou Stříbrnou (1969), Božská Ema (1979), jako odborný poradce se podílel na přípravě slavného filmu Miloše Formana Amadeus (1984) a Goyovy prizraky (2007). Napsal řadu scénářů k televizním filmům a inscenacím, velký ohlas vzbudil jako autor a moderátor populárně vzdělávacích pořadů a esejů Katedrála o třech dějstvích (1994-95), To nejlepší z klasiky (1996-97), Ano, Masaryk (1997), Dvořák v Americe (1998) atd. Trvale se zabývá psaním literatury faktu, zejména o významných hudebních osobnostech (W. A. Mozart, B. Smetana, A. Dvořák), a historické publicistiky (např. Katedrála z r. 1994). Citováno z http://www.mahleros.eu/mahler.htm

* * *

Dr. Zdeněk Mahler

Narodil se v rodině kováře Karla Mahlera. Po přestěhování z Vysočiny do Úval a později do Prahy vyrůstal ve Vysočanech, kde chodil do měšťanské školy. Vystudoval pražský Učitelský ústav a v roce 1948 externě složil maturitu na reálném gymnáziu v Karlíně. Filosofickou fakultu University Karlovy (obor čeština a angličtina), kde chodil na přednášky k profesoru Pražákovi, Šmilauerovi, Vachkovi, krátce i k Černému, absolvoval v roce 1952. Během studií si potřeboval přivydělávat a ve vzdělávací redakci Českého rozhlasu vzali hned první jeho příspěvek. Josef Kolář, který tam šéfoval, mu nabídl, že u nich může pracovat a přitom studovat. Tehdy tam působili například Ludvík Aškenazy, Arnošt Lustig, Ota Pavel či Karel Kyncl a k nim se na léta 1951 – 1953 připojil jako redaktor i Zdeněk Mahler.

V následujících 2 letech učil jako asistent na katedře společenských věd Akademie múzických umění v Praze. V letech 1955 – 1960 byl tiskovým tajemníkem ministra školství a kultury ČSR Františka Kahudy. V té době zároveň naplno nastartovala jeho umělecká dráha: začal spolupracovat s Laternou Magikou jako dramaturg a v této pozici se podílel na přípravách československé účasti na EXPO 1958 v Bruselu.

Od roku 1961 je dr. Zdeněk Mahler ve svobodném povolání na volné noze. Jeho zájem se ubírá mnoha směry: je spisovatelem, filmovým a televizním scénáristou, publicistou, muzikologem a historikem. Umělecký rozsah Zdeňka Mahlera zasahuje do mnoha oblastí kultury, je osobností širokých hudebních a historických zájmů i znalostí.

Vedle próz pro děti i pro dospělé leží těžiště jeho tvorby v práci pro divadlo, kde spolupracoval s režiséry Otomarem Krejčou, Janem Kačerem či Janem Schmidtem. Pro Divadlo Za branou připravil řadu divadelních her, například koláž z díla Johanna Nepomuka Nestroye pod názvem „Provaz o jednom konci“. Dalším významným divadelním dílem byl překlad Gogolova „Revizora“ - jak sám říká „geniální třaskaviny“ - z něhož vznikla řada inscenací včetně slavného představení v Činoherním klubu v režii Jana Kačera.

Stěžejní je jeho práce pro film a televizi. Je autorem či spoluautorem scénářů ke známým filmům jako „Svatba jako řemen“ z roku 1967, „Nebeští jezdci“ (1968), „Flirt se slečnou Stříbrnou“ (1969) nebo kritiky ceněný film režiséra Evalda Schorma „Den sedmý, osmá noc“ a řady dalších. Do zlatého fondu české kinematografie nesporně patří film režiséra Jiřího Krejčíka „Božská Ema“ natočený podle scénáře Zdeňka Mahlera v roce 1979. Na osudu Emy Destinnové demonstruje osudy řady českých velikánů, kteří byli doceněni teprve posmrtně.

Jako odborný poradce se podílel na přípravě dnes již legendárního filmu režiséra Miloše Formana „Amadeus“. Na cestu k této spolupráci vzpomíná: „Začátkem 80. let jsem se nemohl s žádným scénářem uplatnit, jeden z nich byl právě o Mozartovi. O jejím rukopisu se dozvěděl Forman, který zrovna točil Ragtime a pozval mě k sobě. V té době se objevila hra Petera Shaffera Amadeus, která ho zaujala protože se jejím prostřednictvím mohla podat výpověď o moderním světě. Na modelu střetu génia Mozarta s polotalentem Salierim se vyjevuje problematika běžná pro vztahy lidí v moderní společnosti. Navíc tragický osud geniálního muzikanta můžete ve filmu vybavit fantastickou hudbou, což byla jedna z jeho předností.“ Formanův Amadeus se zasloužil o to, že se mozartovská muzika stala hitem. V Evropě byly rázem všechny desky vyprodané.

Zdeněk Mahler se také proslavil jako autor a moderátor populárně vzdělávacích pořadů a autor televizních dokumentů. „Katedrála o třech dějstvích“ vznikla v době, kdy se blížilo 650. výročí položení základního kamene ke svatovítské katedrále a vypukl spor komu vlastně katedrála patří. Jasné a vyargumentované stanovisko, že katedrála je nedotknutelné rodinné zlato – křesťanský chrám, ale i symbol české státnosti a její střecha by měla obě strany spojovat, mělo značný ohlas.

Další dokumentární film „Ano, Masaryk“ z roku 1997 vznikl z potřeby, aby někdo po desítkách roků Masaryka podstatně definoval a umožnil naší veřejnosti opřít se o hodnoty, které nám zanechal. Jak sám říká, v tomto dokumentu chtěl proti projevům čecháčkovství a slouhovství postavit Masarykovo „já pán, ty pán“. Podobně osvícené sebevědomí je charakteristické i pro Antonína Dvořáka, kterému věnoval svůj další televizní dokument „Dvořák v Americe“. Následoval dokument o Alfonsu Muchovi a W. A. Mozartovi uvedený u příležitosti jeho 250. výročí. V současné době dokončuje velký projekt – umělecký dokument o skladateli světového významu, českém rodákovi a také svém prastrýci: Gustavu Mahlerovi.

Tato oblast zájmu Dr. Zdeňka Mahlera je propojena také s psaním literatury faktu zejména o významných hudebních osobnostech, především Wolfgangu Amadeu Mozartovi a Antonínu Dvořákovi.

V erbu má Zdeněk Mahler Havlíčkovo motto „Kdo svůj národ miluje, nešetří ho“. K tomu říká: „Kdysi jsem byl vydáván za bořitele mýtu a opravdu jsem některé naše velikány mýtů zbavoval. Potom se situace změnila a já jsem se stal tím, kdo se zastává nesporných hodnot českých dějin i nesporných autorit.“ To je pro dr. Zdeňka Mahlera charakteristické stejně jako jeho vlastenectví: obhajuje osobnosti i pravdy naší historie, vystupuje proti módnímu přepisování dějin, upozorňuje na nekončící boj o smysl českých dějin.

V roce 2005 byl Zdeněk Mahler zvolen do předsednictva Masarykova demokratického hnutí. Roku 1994 byl za své zásluhy oceněn udělením titulu Doctor honoris causa na univerzitě J. E. Purkyně. Za dlouholetý přínos české kultuře, zejména formou propagace a popularizace jejích tradičních hodnot obdržel v roce 2003 od ministra kultury resortní medaili Artis bohemiae amicis. Na letošním Českém lvu získal 1. cenu za scénář dokumentárního filmu „Nokturno“ – příběhu i o osudu Lidic, který je v současné době připravován do realizace.

Doktor filosofie a pedagogiky Zdeněk Mahler je ženatý s ekonomkou Janou, se kterou mají 2 dospělé syny: Martina – psychologa a Zdeňka – manažera a těší se ze 7 vnuků. Již 51 let žije se svou rodinou v Břevnově. Citováno z http://www.praha6.cz

* * *

Berny: Vážený pane Mahlere,obdivuji vaše historické znalosti a také rozhled zejména na domácí půdě,ale udivuje mě, že člověk s takovým přehledem je poněkud kritický vůči náboženství, zejména katolickému. Mýlím se?

Zdeněk Mahler : Nevím, proč vás to udivuje, doufám, že jste četl Husovu Postilu nebo knihu o církvi a Komenského Kšaft a Havlíčkovy Epištoly kutnohorské a jednu ze šesti knih, kterou církvi a náboženství věnoval T.G. Masaryk. I já se dnes domnívám, že v církevní praxi, jmenovitě u některých vysokých prelátů, došlo k odklonu od Ježíšových ideálů a že zdůraznění především majetkových nároků nesvědčí o nejvyšší mravní úrovni. Citováno z http://www.worldonline.cz

 

* * *

Další odkazy na rozhovory a články Zdeňka Mahlera

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/508861   … »»

http://www.ceskatelevize.cz/chat/chat.php?id=271   … »»

http://www.radioservis-as.cz/archiv06/1006/10titul.htm   … »»

http://www.ceskenoviny.cz/kultura/literatura/index_view.php?id=347989   … »»

• Úvod
• O České Konferenci
• Cesta cti a jiné příspěvky
• Obecná porada
• = Archiv =
• Kontakty

Mediální Partner Č.K.

ročníky 2010 - 2011

Ikony Webu Č.K.
– ke stažení –

Českou Konferenci podpořily již tyto subjekty …

 

www-odkazy na Konferenci

Odkazy na Českou Konferenci z jiných Internetových stránek a vyhledávačů … » zde »

– – –

Pro umístění Vašeho banneru kontaktujte koordinárotra 2.ročníku České Konference – na stránce kontaktů  … » zde »